Pořádek slov ve větě:

Věta oznamovací

a) přímý - podmět stojí na prvním místě

Podmět + časované sloveso + ostatní větné členy.

Např.: Ich schreibe den Brief. - Napíšu ten dopis.

b) nepřímý - podmět stojí za časovaným slovesem

- když chceme zdůraznit člen

Zdůrazněný větný člen + určité sloveso + podmět + ostatní členy.

Např.: Heute schrieb er einen Brief. - Dnes napsal dopis.

Věta tázací

- doplňovací

Tázací zájmeno + sloveso + podmět + ostatní větné členy.

Např.: Was schrieb er heute? - Co dnes napsal?

- zjišťovací

Určité sloveso + podmět + ostatní větné členy.

Např.: Schrieb er heute einen Brief? - Napsal dnes dopis?

Nepřímé otázky:

1. Nepřímá otázka se spojkou ,,ob" (zda, jestli):

Spojka ,,ob" uvádí větu vedlejší, určité sloveso je proto na konci věty.

2. Nepřímá otázka s tázacím zájmenem:

Také nepřímá otázka má pořádek slov věty vedlejší s určitým slovesem na konci věty.

3. Nepřímá otázka se zájmenným příslovcem tázacím:

Nepřímá otázka může být uvedena též zájmenným příslovcem tázacím.

Věta rozkazovací

První místo sloveso

Např.: Schreib deinem Bruder einen Brief!

Je-li předmět vyjádřen dvěma zájmeny, stojí zájmeno ve 4. pádu před zájmenem ve 3. pádu.

Např.: Er bringt mir ein Buch. => Er bringt es mir. (Přinese mi knihu. => Přinese mi ji.)

Více příslovečných určení ve větě jde po sobě obvykle v následujícím pořadí:

1. času - 2. místa - 3. způsobu

Např.: Alena hat gestern zu Hause fleißig gearbeitet. - Alena včera doma pilně pracovala.

V hlavní větě tvoří první část (vlevo) časované sloveso, druhou část (vpravo) tvoří jeho „doplňující část“ - infinitiv při použití modálního slovesa, odlučitelná předpona, u složených časů to může být příčestí minulé.

Ve větě vedlejší tvoří první část (levou) část uvozovací výraz vedlejší věty, druhou (pravou) část tvoří časované sloveso.

Např.:

Sein Vater ist gestern in die Schule gegangen. - Jeho otec šel včera do školy.

Er weiß noch nicht, ob er morgen kommt. - Ještě neví, jestli zítra přijde.