Souhrn německé gramatiky

Úvodem
Mapa webu
Plánovaná rozšíření webu
 
Výslovnost
 
Souhrn nejzákladnějšího
Podstatná jména
Přídavná jména
Zájmena
Číslovky
Slovesa
Příslovce
Předložky
Spojky
Člen
Podmět
Negace
Vedlejší věty
Slovosled
Trpný rod
Závislý infinitiv
Zrádná slova
 
Odluč. a neodluč. předpony
Předložkové vazby se slovesy
Roční období, měsíce, dny,...
Silná a nepravidelná slovesa
Země, hl. města, obyvatelé,...
 
Gramatika ke stažení
Procvičování
 
Fotogalerie
Obrázkové video/prezentace
 
Ankety/Návštěvní kniha
Kontakt
Odkazy
 
Návštěvníci od 1. července 2008:
TOPlist
 
Další mnou vytvořené internetové stránky:
"Bajkový sál" na zámku Lemberk
Fotogalerie Nového Města p. S.
 
Vřele doporučuji:
Zájmena (Pronomen)

a) osobní

- ich, du, er, sie, es, wir, ihr, sie, Sie

1. pád

ich

du

er

sie

es

wir

ihr

sie

Sie

3. pád

mir

dir

ihm

ihr

ihm

uns

euch

ihnen

Ihnen

4. pád

mich

dich

ihn

sie

es

uns

euch

sie

Sie

2. pád se již téměř neužívá.

 

b) zvratná

Jsou součástí zvratného slovesa (např.: sich freuen - těšit se). Ne vždy se užívá zvratné "se" stejně jako v češtině (např.: lernen - učit se).

Sich překládáme jako se, si. V jednotlivých osobách se používá příslušný tvar (např.: Ich freue mich. - Těším se.)

Pro vyjádření vzájemnosti se používá zájmeno einander (např.: nebeneinander - vedle sebe, durcheinander - přes sebe).

4. pád (v češtině většinou se) těšit se

ich freue mich

wir freuen uns

du freust dich

ihr freut euch

er freut sich

sie freuen sich

3. pád (v češtině většinou si) koupit si

ich kaufe mir

wir kaufen uns

du kaufst dir

ihr kauft euch

er kauft sich

sie kaufen sich

 

!

Bringst du es mir? - Přineseš mi to? Personalpronomen
Bringst du mir das? - Přineseš mi to? Definitpronomen

Při užití zvratného zájmena v kombinaci s osobním nebo ukazovacím zájmenem je odlišný slovosled.

 

c) přivlastňovací

- mein, sein, dein, ihr, sein, unser, euer, ihr, Ihr

Skloňování přivlastňovacích zájmen:

 

Singular

Plural

Mužský rod

 

Ženský rod

 

Střední rod

   

Nom.

mein

-er

meine

-e

mein

-es

meine

-en

Gen.

meines

-en

meiner

-en

meines

-en

meiner

-en

Dat.

meinem

-en

meiner

-en

meinem

-en

meinen

-en

Akk.

meinen

-en

meine

-e

mein

-es

meine

-en

V jednotném čísle se skloňují jako přídavná jména po členu neurčitém (např.: ein Auto - mein Auto).

Přídavná jména stojící po přivlastňovacím zájmenu skloňujeme jako po členu neurčitém (např.: seine kleine Tochter).

 

d) ukazovací

- der, die, das, die (ten, ta, to, ti)

- dieser, diese, dieses, diese (tento, tato, toto, tito)

- jene, jener, jenes, jene (onen, ona, ono, oni)

 

Skloňování ukazovacích zájmen:

 

Mužský rod

Ženský rod

Střední rod

Množné číslo

1. pád

der

die

das

die

2. pád

dessen

deren

dessen

deren

3. pád

dem

der

dem

denen

4. pád

den

die

das

die

 

e) vztažná

- der, die, das, die -> stejná jako ukazovací (skloňování viz. tabulka u ukazovacích zájmen)

Např.:

Der Schüler, der heute nicht in der Schule ist, muss morgen zum Arzt gehen, weil er krank ist.

Žák, který není dnes ve škole, musí zítra k lékaři, protože je nemocen.

 

f) tázací

1. pád

wer

was

2. pád

wessen

wessen

3. pád

wem

was

4. pád

wen

was

Po wessen je podstatné jméno bez členu.

Was für ein (jaký) - ptáme se na vlastnost či jakost nějaké věci (např.: Mit was für einem Auto fährt dein Vater? - S jakým autem jezdí tvůj otec?)

Welcher (který) - ptáme se na konkrétní osoby, vlastnosti, nebo vybíráme z něčeho (Welches Kleid soll ich kaufen? - Které šaty si mám koupit?)

 

g) neurčitá a záporná

- jemand (někdo, niemand (nikdo)

- jeder/alle (každý/všichni)

- man - člověk, vyjadřuje neurčitý podmět a vyskytuje se jen v 1. pádu, ve 3. pádu einem, ve 4. pádu einen, 2. pád se neužívá

- es - ono (jen 1. pád, za zájmenem das); etwas/nichts (něco/nic; jen 1. a 4. pád)

- kein - v jednotném čísle jako člen neurčitý, v množném čísle jako člen určitý

- irgend… - vyjadřuje neurčitost, irgendwo - někde, irgendwann - někdy, irgendwer - kdosi

 
So ein, so eine, so ein (takový, taková, takové):
Zájmeno "so ein" se skloňuje jako člen neurčitý.

Např.:

So ein Pech!

Taková smůla!
 
So eine schöne Lampe!

Taková pěkná lampa!

 
- lze také použít: solcher, solche, solches (takový, taková, takové)
 

Skloňování vlastních jmen

Vlastní jména přibírají ve 2. pádu koncovku "-s", a to jak pro mužský, tak i pro ženský rod. Pro 2. pád se často užívá spojení s předložkou "von". U vlastních jmen, která končí na sykavku, se používá "von" vždycky.
 
Např.:
Das ist Monikas Bleistift. - To je Moničina tužka
Das ist der Bleistift von Monika. - To je tužka Moniky.
Das ist die Mütze von Thomas. - To je čepice Tomáše.
www.nemeckagramatika.wz.cz Copyright © Tomáš Hnilička T.Hnilicka@seznam.cz
Reklama: